Něm. Brüsau. Nejmenší město Hřebečska leží osmnáct kilometrů jižně od Svitav v nadmořské výšce 383 m n. m. v úzkém sevřeném údolí řeky Svitavy. Údolím podél řeky vede také železniční koridor z České Třebové do Brna a silniční tah od česko-polské hranice přes Brno do Rakouska. Březová se rozkládá po obou stranách historické zemské hranice mezi Čechami a Moravou, přičemž většina území města leží na Moravě. V současné době má přes 1400 obyvatel a tvoří jej kromě vlastní Březové dále dřívější obce Muzlov, Dlouhá (její česká i moravská část) a české Zářečí.
Z historie
Ves Březová je prvně připomínána jako součást svitavského panství v majetku olomouckého biskupa v roce 1295, stejně tak obce Muzlov a Moravská Dlouhá, které jsou dnes součástí města. Březová bylatrhovou vsí pro jižní část svitavského panství, král Vladislav II ji povýšil v roce 1497 na město, také Březové udělil právo výročního trhu. Postupem času se ve městě rozvinula soukenická výroba, dále vznikly různé řemeslnické cechy, důležitou roli v hospodářství města hrály mlýny na Svitavě. Sama Svitava si také řekla o slovo – v roce 1798 byla Březová zatopena, krátce nato, v době napoleonských válek, si francouzská vojska vyžádala na městu velké výpalné. V roce 1866 zase město po tři týdny trpěla jako sídlo rakouské armády. V té době tudy již prochází železnice z Brna do České Třebové, také říšská silnice na Brno. Kromě národnostních problémů, které vzrůstaly mezi Čechy a Němci od poloviny 19. století, se později ukázal jako problém na začátku 20. století vybudovaný brněnský vodovod, vedený z podzemních zdrojů mezi Březovou a Muzlovem, a jeho ochranné pásmo. V 50. letech byl Muzlov z důvodů ochrany zdrojů asanován, dodnes zůstal stát pouze jediný dům a po roce 2000 obnovená kaple sv. Františka Xaverského. Stejný osud měl potkat také Březovou, které nebyl v roce 1945 obnoven status města. V 70. letech však bylo od asanace obce ustoupeno, díky dvacetileté „izolaci“ si Březová zachovala svoji historickou tvář a vesnický charakter. Status města byl Březové znovu udělen v roce 1999.
Zajímavosti
Kostel sv. Bartoloměje, radnice, domy s dřevěnými štíty a budova školy na Moravském náměstí; při silnici do Brněnce kaple Čtrnácti sv. pomocníků, nedaleko ní motokrosová dráha; nad městem dobře ukrytá rozhledna Járy Cimrmana; v místech někdejšího Muzlova terénní nerovnosti a základy stržených domů, kaple sv. Františka Xaverského; ochranné pásmo tzv. brněnského vodovodu; v Dlouhé kaple sv. Dominika Savia.
Informační centrum
Žádné komentáře:
Okomentovat