Lanškroun

Něm. Landeskrone. Jediné hřebečské město na české straně historické hranice mezi Čechami a Moravou, v současnosti má deset tisíc obyvatel. Leží v nadmořské výšce 373 m n. m. v podhůří Orlických hor a je nejen správním, obchodním a průmyslovým centrem pro okolní obce, ale také vyhledávaným rekreačním místem – k západnímu okraji města přiléhá přírodní park Lanškrounské rybníky s řadou vodních ploch. Městem prochází silniční tah z Brna k polské hranici, z nedalekých Rudoltic vede do Lanškrouna krátká lokální železniční trať. Město kromě samotného vnitřního města tvoří dále Žichlínské a Ostrovské předměstí a dříve samostatná obec Dolní Třešňovec.

Z historie

Lanškroun v podhůří Orlických hor vznikl v 2. polovině 13. století jako centrum panství hradu Lanšperku. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1285. Ve 14. století se Lanškroun stal součástí litomyšlského panství, v té době zde vznikl augustiniánský klášter, později přestavěný na renesanční zámek (dnes sídlo městského muzea). Po husitských válkách se majiteli města stali Pernštejnové, město získalo řadu práv. Zdárný rozvoj zbrzdila třicetiletá válka, kdy byl Lanškroun vypleněn švédskými a císařskými vojsky. Po válce se město poněmčilo. V polovině 19. století se město stalo sídlem okresního úřadu a soudu, okresním městem bylo až do roku 1960, také se hospodářsky rozvinulo.V roce 1885 bylo napojeno na hlavní železniční tah Praha – Česká Třebová – Přerov. Po vyhlášení Československa v roce 1918 sice německá samospráva připojila město k provincii Sudetenland, později se však podřídila. Ve 20. letech rostl podíl českého obyvatelstva, ryze českým se město stalo po odsunu Němců po druhé světové válce. Při územní reorganizaci v roce 1960 bylo Lanškrounsko připojeno k okresu Ústí nad Orlicí v rámci Východočeského kraje. Dnes je součástí Pardubického kraje, jméno města je známé takřka po celém světě díky továrně AVX, v níž se vyrábějí elektronické tantalové součástky, v okolí je známé díky kempům a ubytovacím zařízením podél soustavy rybníků.

Zajímavosti

Zámek (bývalý klášter, nyní městské muzeum) a přilehlý kostel sv. Václava, na nám. J. M. Marků renesanční radnice a budova bývalého okresního hejtmanství, dále hřbitovní kostel sv. Anny, kostel sv. Máří Magdaleny, roubený zájezdní hostinec Krčma, dům Piano, dochováno i několik původních lidových stavení. Na západě města soustava rybníků prohlášená za přírodní park, na vrchu Kypuš drobná rozhledna. Na katastru Rudoltic torzo někdejšího lanškrounského Nového zámku. 

Tradiční akce

Masopustní průvod a veselice, Majáles, Pravečkův Lanškroun (festival dechových hudeb), Lanškrounská kopa (turistický pochod) & Městské slavnosti, LaThiFe (kulturní festival), Lanškrounský jazzový festival, 

Informační centrum

ul. Boženy Němcové 124, web