Něm. Mährisch Tribau. Do roku 1945 centrem Hřebečska, nyní město s 10 tisíci obyvatel. Leží na řece Třebůvce a jejích přítocích v kotlině mezi Hřebečovským hřbetem na západě a vrcholy Malonínské vrchoviny na jihu a Trnávecké vrchoviny na východě, kam náleží také Třebovské hradisko, vrch, na kterém stával hrad. Nadmořská výška města je 360 m n. m. Moravskou Třebovou prochází silnice I/35 z Liberce do Olomouce, v budoucnosti by na východ od města měla vyrůst dálniční křižovatka rychlostních tras R35 a R43. Městem prochází také železniční trať někdejší Moravské západní dráhy z Třebovic do Chornic a dále do Prostějova, resp. Skalice nad Svitavou. Ve městě mimo jiné sídlí jediná střední vojenská škola v ČR. Historické jádro je prohlášeno městskou památkovou rezervací. Částmi města jsou dřívější samostatné obce Sušice, Udánky a Boršov (viz dále v místopisu).
Z historie
Moravská Třebová byla založena během kolonizační činnosti Boreše z Rýzmburka, první písemná zmínka pochází z roku 1270. Ve skutečnosti je však Třebová starší, respektive ležela jinde. Název Třebová totiž již ve 12. století nesla slovanská obec, dnes známá jako Staré Město u Moravské Třebové. Pro „novou“ Třebovou však Boreš vybral lepší místo – na odvěké spojnici Čech a Moravy, důležitou roli také hrála říčka Třebůvka. Město dostalo do vínku pravidelný půdorys s čtvercovým náměstím. Boreš však byl krátce nato vypuzen ze země a na Třebové se střídali majitelé. Rozkvétat město začalo až za Ladislava z Boskovic. Zdejší hrad začal přestavovat na renesanční zámek, po požáru v roce 1509 nechal znovu vystavět město z kamene. Po Ladislavově smrti Třebovou vlastnili další pánové z Boskovic, v roce 1541 město opět vyhořelo. Po smrti Jana z Boskovic se město v rukou jeho synovce Ladislava Velena ze Žerotína stala humanistickým centrem oblasti a dostalo přízvisko Moravské Athény. V 17. a 18. století rostl význam třebovské textilní výroby, ovšem příchodem železnice do blízkých Svitav Moravská Třebová za nimi ztrácela, na druhou stranu se stala sídlem politického okresu, pod který spadaly také Svitavy. Stejně jako tam se i ve Třebové postupně vyhrotily vztahy mezi Němci a českou menšinou, následné události spojené s ignorací vyhlášení Československa, pozdějšímu přiřazení ke Třetí říši a dále k odsunu Němců a dosídlení novými obyvateli byly pro obě města víceméně společné. I ve Třebové po roce 1989 zažil zdejší průmysl problémy, postupně došlo ke stabilizaci, také k opravě významných památek města, dochází také k nové výstavbě, mimo jiné na západním okraji města, kde v poslední době vyrostla nejen nová průmyslová zóna, ale také bytová výstavba.
Zajímavosti
Městská památková rezervace: centrum města s částečně dochovaným opevněním, řadou gotických a zejména renesančních mázhausů, radnicí, kostelem Nanebevzetí Panny Marie a zámkem, kamenný portál a medailony v jižní bráně zámku patří k nejstarším renesančním památkám na sever od Alp. Dále františkánský klášter s kostelem sv. Josefa, na Křížovém vrchu sousoší Kalvárie, kostelík Povýšení sv. Kříže a schody mrtvých, přes Třebůvku kamenný most s povodňovými deskami, naučná stezka Cesta od renesance k baroku, Holzmeisterovo muzeum (městské muzeum), býv. piaristické gymnázium (městský úřad), vily někdejších průmyslníků, na jih od města rozhledna Pastýřka. Město výchozím místem na Hřebečské důlní stezky. V částech Boršov, Sušice a Udánky řada dochovaných původních usedlostí a statků.
Tradiční akce
Vandr skrz Maló Hanó (turistický pochod), Dny slovenské kultury (kult. festival), Kejkle a kratochvíle (kult. festival), Moravskotřebovské arkády (festival pěveckých sborů), Fotofestival Rudolfa Zukala, Hřebečský slunovrat (hudební festival), Moravskotřebovský bramborák (hudební festival), Zámecké kulturní léto, Dny evropského dědictví, Dny česko-německé kultury (kult. festival).
Informační centrum
nám. T. G. Masaryka 30/33, web
Žádné komentáře:
Okomentovat