Něm. Hohenstadt. V současnosti má přes 13,5 tisíce obyvatel a je součástí okresu Šumperk v Olomouckém kraji. Leží na řece Moravská Sázava, která se nedaleko města vlévá do Moravy. Město je z jihu a západu ohraničeno vrcholky Zábřežské vrchoviny, ta se táhne jižním směrem k Mohelnici, samotné město leží v nížině Hornomoravského úvalu, jeho průměrná nadmořská výška činí 285 m n. m. Zábřeh je železničním uzlem – prochází jím hlavní trať Olomouc – Praha a vychází z něj tratě do Šumperka a do Hanušovic a Jeseníku. Městem také prochází důležitá silnice spojující Šumpersko a Jesenicko s rychlostním tahem R35. Kromě samotného Zábřeha patří k městu i dříve samostatné vsi Hněvkov, Pivonín, Dolní Bušínov a Václavov, které se ovšem neřadily k Hřebečsku.
Z historie
Zábřeh je prvně připomínán k roku 1254 jako osada na levém břehu Moravské Sázavy, jejíž hlavní úlohou byla nejspíše obrana brodu přes řeku. Dvacet let nato, v roce 1278, byl již městem. Ve středověku často se střídali majitelé, rozvoj Zábřehu přinesl příchod rodu Tunklů, kteří si město zvolili za své sídlo a udělili mu řadu výsad a práv, mimo jiné také založili síť rybníku, z níž se dodnes zachoval pouze Oborník, po jehož břehu vede železnice. V 16. století město patřilo Boskovicům, ovšem pro jejich angažovanost ve stavovském povstání město přešlo do majetku Lichtenštejnů, kteří jej vlastnili až do tzv. první republiky. Za Lichtenštejnů se město nijak zvlášť nerozvíjelo, koncem 18. století dokonce vyhořelo, až díky zprovoznění železnice Praha – Olomouc v roce 1845 se stalo přepravním a obchodně-průmyslovým centrem oblasti, což ještě umocnila výstavba tratě do Šumperka. Stejně jako v jiných městech Hřebečska se však v druhé polovině 19. století začaly zhoršovat vztahy mezi Němci a českou menšinou, ani Zábřehu se tedy po druhé světové válce nevyhnul odsun německého obyvatelstva a dosídlení nejen z různých koutů Moravy. Dnes je Zábřeh znám hlavně jako uzlová železniční stanice, ovšem město také „žije“ – např. směrem k obci Nemile rostou rodinné domy, centrum včetně zámku (sídla městského úřadu) prochází postupnou rekonstrukcí.
Zajímavosti
Zámek na místě původní hradu (dnes městský úřad), kostel sv. Bartoloměje, kostel sv. Barbory, evangelický kostel, na nám. dům Pod Podloubím (muzeum) a kašna, zbytky hradeb, areál vlakového nádraží – zejm. výpravní budova, někdejší sklad fy Kleinů a socha J. Eskymo Welzla, malý zámek na Skaličce, v některých částech dochována původní lidová stavení. Ze sousedního Lupěného naučná stezka po bývalém železničním tělese.
Tradiční akce
Welzlování (sportovně-kulturní recesistický festival), Moravský vrabec (hudební festival), Zábřežský slavíček (přehlídka dětských pěv. sborů), Kálikův podzim (přehlídka pěv. sborů), Festival tanečního mládí, Po stopách Eskymo Welzla (turistický pochod), Podhůřím Jeseníků (turistický pochod), Léto u zámku (kult. festival), Jazz in hall (hudební festival).
Žádné komentáře:
Okomentovat