Na Křížovém vrchu nad Moravskou Třebovou, který je opředen známou pověstí o lásce Josefa Herknera a Anny Gläserové a kde Třebovští nacházejí posmrtný věčný klid, se od 30. let 18. století tyčí barokní sousoší Kalvárie. Zhotovil je Severin Tischler, sochař, jenž se narodil na podzim roku 1705 ve Svitavách. Barokní umělec, jehož význam roste až poslední dobou.
Začátkem roku 2008 mohli návštěvníci olomouckého Arcidiecézního muzea v jeho výstavních prostorách zhlédnout sochařská díla do té doby nepříliš známého autora, který byl řazen k řadě následovníků významného barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna. Vždyť mnohem známější než nějaký Tischler byl a stále ještě je Jiří František Pacák! Tomu také byla většina Tischlerova díla, včetně moravskotřebovské Kalvárie, donedávna připisována – jen se podívejte třeba na wikipedii. Výstava olomouckého muzea a vydaná monografie s katalogem vystavených děl však Tischlera představily jako mimořádně nadaného a plodného tvůrce, jehož výtvor zdobí řadu lokalit na severní Moravě a ve východních Čechách.
Autorem monografie je Martin Pavlíček, který se Tischlerem a jeho dílem zabýval ve své disertační práci na katedře dějin umění olomoucké univerzity. Mimo jiné o něm v muzejní publikaci píše: „Severin Tischler je umělcem, který je nejen svébytným článkem fenoménu ‚Braunových následovníků‘, ale i spolutvůrcem progresivních uměleckých trendů pozdně barokního sochařství ve středoevropském prostoru. Pro tento internacionální styl vypjatých expresivních forem je příznačná dynamická kompozice a vyhraněná stylizace draperií soch, které jsou utvářeny v ‚lámaném stylu‘ či ‚kubizujících formách‘.“
Na základě podrobného studia zpracování a detailů jednotlivých sochařských děl Pavlíček naopak nyní staví Pacáka do stínu svitavského rodáka, který od roku 1732 až do své smrti v roce 1743 žil v Moravské Třebové, roku 1735 koupil dům v dnešní Cihlářově ulici, tehdy Herrengasse (Panské). Zároveň však uvádí, že Tischler se s Pacákem, který část života strávil také v Moravské Třebové, přátelil, dokonce mu byl za svědka na svatbě.
 |
| Sloup v Uničově (MV) |
První zakázku Tischler netvořil na Hřebečsku, nýbrž na Náchodsku, kde si u něj objednala v roce 1730 kněžna Anna Viktorie výzdobu tzv. piccolominiovské brány tamního zámku. A kněžna byla nejspíše také zprostředkovatelkou jeho pozdějších prací v tomto regionu – Tischlerovým dílem je například kazatelna a oltář sv. Dominika v kostele sv. Vavřince v Jilemnici, mariánský sloup v Hronově na náměstí nebo kazatelna a oltář Nanebevzetí Panny Marie v děkanském kostele v České Skalici. Na nejeden výtvor svitavského rodáka narazíme také v blízkosti jesenického masivu. Nejstarším dochovaným dílem v horském regionu je socha sv. Jana Nepomuckého na náměstí v Rýmařově z roku 1733, zdejší nejvýznamnější zakázkou byl sloup Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého (na fotce) na náměstí v Uničově, který vznikal v letech 1735-1743 a na kterém Tischlerovi pomáhal další barokní sochař František Josef Seitel a další z jeho dílny.
Nejvýrazněji ovšem Tischler působil ve svém domovském kraji. Šestice jeho soch zdobí zhruba od roku 1735 křenovský kostel sv. Jana Křtitele, nejstarší prací je však Panna Marie s Ježíškem před zdejší farou, vytvořená někdy před rokem 1734. Tischlerovi Andělé hrající na pozouny zase zdobí kostel v Tatenici, před farou v Městečku Trnávce se tyčí jeho mariánský sloup, ve Svitavách bylo dlouhá léta připisováno Pacákovi sousoší Nejsvětější Trojice, dnes umístěné v parčíku pod hřbitovem s kostelem sv. Jiljí.
Rázem se vracíme na začátek z dnešního pohledu krátkého, ale plodného uměleckého života Severina Tischlera. Bylo by totiž přinejmenším podivné, kdyby v místě, kde žil až do konce svých dní, nebylo jeho díla. Tischler již kolem roku 1730 vytvořil pro moravskotřebovský farní kostel oltář sv. Kříže a ve výzdobě tohoto mariánského chrámu pokračoval i v následujících letech.
 |
| Kalvárie (MV) |
Zcela nejvýznamnějším dílem (a teprve druhou zakázkou pro město) je však již jednou zmiňované sousoší Kalvárie, shlížející na život ve městě od roku 1731. Podle odborníků se jedná o největší sochařské dílo v přírodě na Moravě. Zvlněná stěna jako kulisa nese ústřední skupinu ukřižovaného Krista a truchlící Pannu Marii se sv. Janem Evangelistou doprovázenou postavou Boha Otce na vrcholu a po stranách dvojici ukřižovaných lotry s anděly. „Výjimečným způsobem Tischler ztvárnil utrpení všech tří ukřižovaných. Pakliže je Kristova bolest tlumena patetickým výrazem odevzdanosti, je v případě obou lotrů znázorněna přímo naturalisticky. Výraz velkých hlav s rozevlátými vlasy, tváří s propadlýma očima a bolestí stažených koutků úst doplňuje ztuhlé svalstvo vzepjatých hrudníků,“ popisuje Kalvárii Pavlíček v Tischlerově monografii.
Běžný člověk, občan města či jeho návštěvník, při vystoupení na vrchol Křížového vrchu detaily nesleduje, je ohromen velikostí tohoto biblického výjevu vpracovaného do pískovce, která mu vyrazí z výšlapu zrychlený dech, že nemůže hodnoty Tischlerova díla naplno posoudit. Ale panorama Moravské Třebové si bez tohoto barokního božího dohledu jen stěží umí představit.
Martin Višňa
s využitím: M. Pavlíček - Severin Tischler. Sochař pozdního baroka
na pomezí Moravy a Čech, J. Šmeral - Hřebečsko, náš kraj?
Žádné komentáře:
Okomentovat