pondělí 20. listopadu 2017

Moravská západní dráha

Výlety vlakem mají své kouzlo. Zvlášť ty motorákem, který zastavuje v každé zastávce. Nikam nespěchá, čas v něm plyne tak nějak pomaleji a máme možnost z jeho okna pozorovat svět podél trati mnohem lépe než z okna autobusu. Jeden takový výlet si na následujících řádcích přiblížíme, vydáme se totiž po Moravské západní dráze a nezastavíme se jen u zajímavostí na Hřebečsku. 

Moravská západní dráha spojila před více než 120 let průmyslový Prostějov s hlavní tratí v Třebovicích a má co nabídnout po celých svých téměř osmdesát kilometrů, vlastně se dá říci, že na každé zastávce. Tu to bude více, tu méně zajímavé, stále ale stojící za vystoupení z vlaku. Jen škoda že jich nejezdí po trati tolik, aby se za jeden den dalo stihnout „vychýlení z kolejí“ více. Když to vezmeme hodně „hopem“, tak koleje ve směru na Hanou nejprve přilnou k Hřebečovskému hřbetu, v Moravské Třebové se pak připojí k bobří Třebůvce, u Městečka Trnávky se schová v porostu pod Cimburkem, aby si motoráky od Chornic razily cestu proti proudu říčky Nectavy jejím malebným údolím a pro změnu zase z Konicka údolím Romže sjely na rovinatou Hanou. A o lákadlech Prostějova by se dalo popsat nespočet řádků.

Na čtení ovšem není zase tolik času – kdo pracuje, dá mi za pravdu, že víkend uteče jako voda a z plánů můžou zbýt plány na neurčito. Takže odteď již nečekejte příliš souvislý text, spíše výčet zastávek na trati a zajímavostí v jejich blízkosti. U některých tedy i základní informace, ale přece jen třeba o Moravské Třebové se můžete dočíst tady. Mimochodem, začínáme v České Třebové, zásadní to stanici nejen pro Hřebečsko.

Českotřebovská rotunda sv. Kateřiny (MV)
Česká Třebová – Město spojené s železnicí jako snad žádné další v České republice, důležitá přestupní stanice pro východní Čechy a severozápadní Moravu, jedno z největších nákladních nádraží v Česku. Kromě kolejí a vlaků, kolejí a vlaků a zase kolejí a vlaků se může pochlubit románskou rotundou sv. Kateřiny z první poloviny 13. století a jako podorlické město také řadou lidových původních stavení. Nedaleko města, nad Semanínem, se tyčí rozhledna Kozlovský kopec, odkud je celé nádraží i město jako na dlani, a chalupa malíře Maxe Švabinského.

Třebovice – Zde se Moravská západní dráha odpojuje od dnešního koridoru Česká Třebová – Přerov. O zdejším zlobivém tunelu už jsme si povídali tady, z jihu k obci přiléhá největší opatovský rybník Hvězda.

Anenská Studánka – V obci v severní části Hřebečovského hřbetu dříve byly lázně, dnes je tu ústav pro mentálně postižené spoluobčany a nad obcí se točí vrtule několika větrníků.

Trpík – Když už nic jiného, tak je to nejmenší obec orlickoústeckého okresu a poslední zastávka Moravské západní dráhy v Čechách.

Z areálu Průmyslového muzea (MV)
Mladějov na Moravě – Stačí přejít koleje a jste v areálu zdejšího Průmyslového muzea, o víkendech v turistické sezoně je možno svézt se po úzkokolejce ve svazích Hřebečovského hřbetu. Pokud vás muzeum a vláček nelákají, tak v obci stojí řada původních roubených stavení anebo odtud můžete vyrazit na Hřebečské důlní stezky.



Nádraží v Kunčině (MV)
Kunčina – Kromě roubenek nebo klasicistní školy ve středu obce se může pochlubit zejména kostelem sv. Jiří, původně goticko-renesančním s moderním presbytářem, a balustrádou se sochami poustevníků před kostelem.

Moravská Třebová – Zámek, kostely, mázhausy, radnice, Křížový vrch… už to známe. Od města koleje doprovázejí řeku Třebůvku.

Linhartice – Přímo v obci toho zase tolik k vidění není, ale ze zastávky to není daleko k Radkovskému hradisku (směrem na Grunu, značeno), pozůstatkům dávného gotického hradu, o kterém však není moc známo. Při rozcestí, odkud vede trasa na hradisko, také trosky mlýna, a kdo si počká, může zahlédnout bobra.

Rozstání – Obdobný případ jako Linhartice – protáhlá obec se statky bez významnějších staveb či zákoutí, ovšem kdo se rád toulá lesem, může se vydat na Malíkov a dále na Kvíčalov, kdysi vyhlášené táborové místo.

Pohled k Cimburku z nádraží (MV)
Městečko Trnávka – O Cimburku jsme si již povídali tady, v obci s malebným rynkem a kostelem sv. Jakuba lze narazit také na první stopy po stavbě tzv. Hitlerovy dálnice – v dnešním dětském táboře bydleli dělníci, v nedalekých dvou domech oficíři a u statku je vybetonován základ pro pilíř mostu. Od obce až k Chornicím patrné terénní úpravy pro dálnici.

Mezihoří – Součást Městečka Trnávky východně pod Cimburkem, nedaleko ústí říčky Jevíčky do Třebůvky a o kus dál opravdu malá vesnička Hraničky nebo zbytky hradu Vraní Hora. Pod Cimburkem také možno čekat na bobry.

Na chornickém nádraží (MV)
Chornice – Jedna z nejdůležitějších stanic Moravské západní dráhy mezi říčkami Jevíčka a Nectava, prozatím přestupní stanice na vlaky na Konici a Prostějov, výchozí bod původní odbočky přes Jevíčko do Velkých Opatovic. Ves se už z dálky připomíná mohutnou věží zdejšího kostela sv. Vavřince. Co se týče odbočky, dnes tedy trati do Skalice nad Svitavou, stojí za návštěvu obě městečka – ve Velkých Opatovicích můžete navštívit třeba Moravské kartografické centrum s expozicí map především Moravy a Slezska v unikátní budově v areálu barokního zámku anebo si prohlédnout zachovalé mosty tzv. Hitlerovy dálnice, Jevíčko se může pochlubit třeba opraveným náměstím, vyhlídkou z městské věže, výstavními prostorami na zdejším zámečku či v synagoze a také několika „Hitlerovými“ mosty v okolí. Jen to nádraží je od centra města pěkný kousek cesty.

Nádraží v Nectavě (MV)
Nectava – Trať vstupuje do malebného údolí říčky Nectava, kde vás při procházkách lesem nebude nic a také téměř nikdo rušit. Možná jen lesní zvěř a zurčení říčky. Pozor ale, ať nedojdete k Šubířovu, z lomu se práší a může vás něco přejet! Raději se vydejte třeba k troskám mohutného hradu Plankenberk ze 14. století, z Nectavy je to po modré značce kilometr a půl.

Šubířov – Kromě toho, že je nedaleko již zmíněný lom, je zdejší zastávka výchozím místem naučné stezky Kladecko, která vede stejnojmenným přírodním parkem do jedné z dalších zastávek na trati, Jesence.

Jesenec (MV)
Dzbel – Nejvýše položená stanice Moravské západní dráhy. Jen kousek od vsi je chráněná lokalita Kozének, kde každoročně zjara vykvetou sasanky velkokvěté.

Jesenec – Už z dálky je vidět barokní zámecký komplex, jenž je prý dílem proslulého Jana Blažeje Santiniho Aichla, ovšem jako domov důchodců je přístupný jen příležitostně. Od Jesence teď trať sleduje říčku Romže.

Konice – Druhé největší město prostějovského okresu a centrum jeho severní hornaté části. Na nádraží si možná všimnete dvou výpravních budov, zchátralé, nefunkční staré a využívané nové, určitě však navštivte zdejší barokní zámek s muzeem řemesel. Obří sekeru před ním těžko přehlédnete. 

Zastávka v Čuníně (MV)
Křemenec – Místní část Konice, nedaleko na Romži mlýn Jílovec.

Čunín – Místní část Konice s dřevěnou železniční zastávkou dle podoby v roce 1928.

Stražisko – Ves v krásném údolí Romže, plném mlýnů, jezírek a rybníků. Vyhledávané rekreační místo s dominantním kostelem Andělů strážných a kolonií zajímavých historizujících vil zámožnějších prostějovských měsťanů z přelomu 19. a 20. století – jednu z nich využíval O. Wichterle, vynálezce kontaktních čoček. Kolem vil projdete, pokud se vydáte na Staré Hradisko (cca 10 km), což je nejvýznamnější keltské oppidum na Moravě, které se rozkládalo na ploše 37 ha.

Jedna z vil ve Stražisku (MV)
Ptení – Samotná obec Ptení s renesančním zámkem je od „svého“ nádraží dost vzdálena, u kolejí v části Ptenský Dvorek tak narazíte hlavně na zdejší pilu. Pořád ale můžete vyrazit podél řeky a místních mlýnů a chat.

Zdětín – Hned u zastávky se nachází oblíbené výletní místo Bělecký mlýn, statek s restaurací, možností ubytování, pořádání akcí a oslav nebo hipoturistiky. Ves je od zastávky opět docela vzdálena.

Lutotín – Už už se vlak doklikatil na Hanou, do části obce Bílovice-Lutotín. Přejdete-li do Bílovic, můžete si prohlédnout jeden z nejzachovalejších hanáckých statků s typickým žudrem, objekt je památkově chráněn.

Kostelec na Hané (MV)
Kostelec na Hané – Kvůli tomuto městu se naposled měnilo trasování trati, holt radní se uměli ohánět slovy a penězi. Nakonec právě tady z hlavního tahu Moravské západní dráhy uhýbá dřívější odbočka na nedaleké Čelechovice, dnešní trať do Litovle. Kostelec patří k nejstarším osídleným místům prostějovského okresu, městem je od roku 1970. Dominantou je kostel sv. Jakuba staršího, ve městě je možné navštívit pamětní síň spisovatele Petra Bezruče, který tu nějakou dobu žil, anebo odtud vyrazit na „hanácké Mont Blank“, jak se tu přezdívá nejvyššímu hanáckému kopci Velký Kosíř, na němž stojí fešná rozhledna a který je rozrýpán několika dnes chráněnými lomy.

Prostějov (MV)
Prostějov, místní nádraží – Budova místního prostějovského nádraží by potřebovala opravit, jistě by tak lépe vynikla její krása než opadávající omítkou a pavučinami v oknech. Do centra téměř padesátitisícového města, jež ve světě proslulo především bohužel již zkrachovalým Oděvním podnikem, je to odtud kousek. A centrum Prostějova, to jsou historické památky, jako pozůstatky středověkých hradeb, renesančně-barokní budova muzea (dřívější radnice), kostel Povýšení svatého Kříže nebo pernštejnský zámek (který by zasloužil také opravu), ale také stavby modernější jako secesní nová radnice či Kotěrův Národní dům nebo třeba zajímavá Kováříkova vila na náměstí Padlých hrdinů. Prostějov ale není jen architektura, nýbrž také parky či biokoridor kolem říčky Hloučely, která se později vlévá do Romže, řada osobností (Wolker, Wichterle, Husserl) nebo také proslulé sportovní týmy – např. volejbalistky či basketbalisté, kteří hrají na evropské úrovni.

Prostějovské hlavní nádraží (MV)
Prostějov, hlavní nádraží – Konečná Moravské západní dráhy se ale nenachází v centru města, nýbrž na jeho průmyslovém okraji, takže okolí nádraží je méně přívětivé a ještě navíc je to do centra docela daleko. Ovšem zase u budovy nádraží, která je novostavbou na místě během druhé světové války zničené stanice, staví autobusy, které vás mohou zavézt třeba k plumlovské přehradě, nad níž se na skále tyčí lichtenštejnský zámek, nebo rovnou do nejpamátnějšího města na Moravě, do Olomouce. Ale to už je na vás, tady Moravská západní dráha končí.

Charakteristika trasy
Trasa: Česká Třebová - Moravská Třebová - Chornice - Konice - Prostějov (bez zmíněných turistických cílů)
Délka: 83 km
Terén a doprava: Železniční trať vede z podhůří Orlických hor na rovinatou Hanou převážně údolím řek ve vrchovinném terénu.

P.S.: Fotografie stanic a zastávek na trati si můžete prohlédnout na této stránce.

Martin Višňa

Žádné komentáře:

Okomentovat